Detail

Popis

---

Protěž bahenní je jednoletá bylina s oddenkem bez nekvetoucích výběžků. Lodyha je od báze větvená, vysoká do 15cm. Listy jsou střídavé, dolní podlouhlé, obvejčité až kopišťovité, horní čárkovitě kopinaté. Úbory rostou po třech až deseti, jsou přisedlé ve vrcholových klubíčkách, podepřených dlouhými listeny. Květy má trubkovité, jejich lůžko je bez plevek. Plodem jsou oblé nažky velké 0,5mm.
Velmi podobnou rostlinou stejné čeledi je protěž lesní, někdy zvaná protěžec lesní (Omalotheca sylvatica Schultz et Schultz). Je to trvalka, s oddenkem bez kvetoucích výběžků, s přímou lodyhou vysokou až 50cm, hustě listnatou, někdy hroznovitě větvenou. Listy má velmi úzké, zpravidla kopinaté. Květenství zabírá jednu až dvě třetiny délky byliny, je řídké, ale mnohoúborné, často má až 100 květů. Plodem je nažka (1,5mm)
s červenavým chmýrem. Kvete od července do září.
Čeleď:
Asteraceae - hvězdicovité

Pěstování:
Protěž bahenní roste na vlhkých a bahenních půdách, občas přeplavovaných, živých, zásaditých, ale i slabě kyselých, nevápenatých, humózních, písčitých, hlinitých.
Protěž lesní má, na rozdíl od protěže bahenní, ráda suché světlé lesy, křoviny, paseky, louky s půdou vlhčí, nevápenitou, humózní, písčitohlinitou.

Skilzeň:
Sklízíme nať v červnu a červenci před květem. U protěže lesní se sbírá kvetoucí nať v červenci a srpnu.

Použití:
Droga obsahuje alkaloid gnaphallin, fytosteroly, karotin, vitamíny C a B, třísloviny, tuky, barviva, silice, pryskyřice, některé fytoncidy a ostatní účinné látky.
Droga rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak a napětí hladkého svalstva, má velké antibakteriální účinky, zlepšuje hojení ran, urychluje granulaci a epitalizaci tkání. Tlumí bušení srdce, zvyšuje a zrychluje srážení krve. Používá k léčbě žaludečních a dvanácterníkových vředů a anginy pectoris. Materací natě se připravuje olej, který se používá k hojení povrchových ran, při paradentóze, v době klyzmatu při léčení střevních chorob. Při léčbě esenciální hypertenze je dobrá koupel z natě, většinou obden. Sedací koupele jsou účinné při infekčních onemocněních genitálií a erozích děložního čípku. Při trichomonádní infekci volíme raději lihovodný roztok, kterým postižené orgány potíráme. Většinou se používá klasický odvar nebo olej. V Rusku a na Ukrajině se s oblibou používá mast.
Při používání je nutná opatrnost, vzhledem k jejímu nedostatečnému prozkoumání, nepoužíváme ji déle než šest týdnů a úplný zákaz užívání je v těhotenství a u kojících žen.
V homeopatii se jako hlavní surovina používá čerstvá kvetoucí rostlina bez kořene.
Tinkturu užíváme při onemocněních nervů, např. ischias, limbago, různé neuritidy, lumbosakrální syndrom a také v gynekologii a při potížích orgánů v pánvi.
Droga z protěže lesní obsahuje flavonoidy, fytoncidy, minerální látky a stopy silice. Drogu užíváme při všeobecné slabosti, při postvirové únavě nebo při neurastenii. Zvyšuje počet červených krvinek, uklidňuje a zlepšuje funkci jater, snižuje hladinu cholesterolu a zlepšuje tím metabolismus tuků. Pro zevní užití se používá prášek z rozemleté drogy a to na ekzémy a nehojící se zahnisané rány. Je to univerzální bylina, bohužel ještě málo prozkoumaná. Dá se užívat samostatně i ve směsích v nejrůznějších formách. Nejčastěji se užívá odvar, lihovodný roztok, prášek, balzám i homeopatické přípravky. Nejsou známy nežádoucí účinky ani kontraindikace, ale je lépe zachovat opatrnost.
Tato droga se dá smíchat s adaptogenními prostředky. Například směs prášku z drogy se včelí mateří kašičkou, nebo směs čaje i tinktury s eleuterokokem apod.