Detail

Popis

---

Potměchuť je jedovatá až 2,5m vysoká vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a popínavou nebo poléhavou lodyhou, naspodu zdřevnatělou. Listy mají různý tvar, jsou celokrajné, hoření střelovité se dvěma odstávajícími oušky, nejčastěji vějčitě kopinaté až srdčité. Drobné modrofialové květy má uspořádány do vrcholičnatých lat. Na každém cípu mají dvě zelené skvrny. Plody jsou vejčité, leskle červené bobule. Rostlina kvete od června do srpna.

Výskyt:
U nás roste potměchuť na stinných místech a ve vlhkých křovinách, v náplavech řek, na pasekách a rumištích.

Použitelná část:
Používají se výhonky 2 až 3leté.

Sběr:
Lodyhy se sbírají v pozdním podzimu v říjnu nebo počátkem jara v březnu a dubnu. Po odstranění listů se rozřežou a pak přirozenou cestou suší. Děti by se měly sběru rostliny vyhnout.

Použití:
Rostlina obsahuje velmi rozdílné množství glykoalkaloidů. Obsah je závislý na prostředí. Účinnou součástí je solamil. Droga obsahuje až 11% tříslovin. V lodyhách je jen v malém množství. Potměchuť ovlivňuje látkovou výměnu a působí diureticky, někdy se udává narkotický účinek, který ale nebyl prokázán.
Na doporučení lékaře se droga může použít při revmatismu, dně a chorobách výměny látkové. Osvědčuje se také u chronických ekzémů, psoriázy a jiných konžích afekcí. Ve větším množství rozrušují glykoalkaloidy červené krvinky.
Lilek potměchuť se užívá málo, více oblíbený je lilek ptačí (Solanum aviculare laciniatum), jednoletá mohutná bylina až 150cm vysoká s pérovitě stříhanými listy a modrofialovými květy s oranžovým středem. U nás byla šlechtěna pro potřeby průmyslu léčiv. Sbírá se jednou do roka, listy a později nať. V průmyslu se používá jako surovina k izolaci solasodinu, potřebného pro parciální syntézu steroidních hormonů. Listy a nať se většinou zpracovávají syrové. Obsahují jedovaté glykoalkaloidy solasonin, solasodin, solamargin, třísloviny a barviva.