Detail
Kategorie |
Květiny |
Výška rostliny |
od 30 cm
do 1 m
|
Barvy rostliny |
žlutá
|
Tvary rostliny |
klas
|
Barvy listů |
zelená
|
Tvary listů |
celokrajné, čárkovité
|
Typy listů |
listnaté, poloopadavé
|
Měsíce kvetení |
Červenec, Srpen, Září
|
Požadavky rostliny |
polostín, stín, vlhko, nenáročné
|
Použití rostliny |
v lékařství
|
Použitelné části rostliny |
stonek, plod
|
Popis
Plavuň obecná je vytrvalá bylina s 30 -150cm dlouhou, v krátké větve vidličnatě dělenou plazivou lodyhou, která je hustě porostlá čárkovitými, celokrajnými listy, protaženými ve vláskovitou osinku. Na konci četných větví jsou dlouze stopkaté klasy s výtrusnicemi, ve kterých se tvoří drobné výtrusy. Plavuň vytváří místy celé koberce porostů. Výtrusy dozrávají v červenci a září.
V horských vhlkých lesích roste příbuzná
plavuň jedlová (Lycopodium segalo). Obsahuje 0,6 -0,9% alkaloidů, mezi nimi lykopodin a segalin.
Výskyt:Plavuň obecná roste v celé Evropě, u nás je rozšířená hojně, zejména v lesích hornatějších poloh.
Použitelná část:Používají se výtrusy, ojediněle sušená nať. Výtrusy jsou jemný, bleděžlutému pudru podobný prášek. Je na omak mastný, lne na prsty a je velmi hořlavý. Je bez chuti a bez zápachu.
Sběr:Klásky s výtrusnicemi se krátce před dozráním, asi v červenci a srpnu, seberou a na čistém papíru se nechají dozrát. Pak se protřásají na sítu, a tím se výtrusy oddělí. Prášek musí být čistý, s ničím nepomíchaný, jinak se nedá upotřebit. Rostlina je chráněná, je možné sbírat jen výtrusné klasy.
Použití:Výtrusy obsahují až 50% mastného oleje, membránovou látku výtrusů sporonin, polymerní terpen a stopy alkaloidů. V nati jsou také alkaloidy, a to i lykopodin, klavatin a klavatoxin.
Výtrusy mírní zánětlivé kožní onemocnění a použity vnitřně tlumí bolest. Větší dávky jsou jedovaté, ničí nervovou soustavu.
Zásypový prášek z výtrusů se užívá jako dermatologikum při dětských kožních zánětech, svědivých a mokvavých vyrážkách, svrabu a vředech. Jako idiferentní prášek se používá v lékárnách k obalování pilulek.
Někdy je možné setkat s „umělým lykopodiem“. Je to hlavně pyl ze smrků.