Detail

Popis

---

Ostropestřec mariánský je statná bodlákovitá rostlina se silnou větevnatou lodyhou a chobotnatě vykrajovanými, ostře zubatými listy, které jsou tuhé, světlé, lesklé a na líci často bíle skvrnité. Velké květní úbory leží jednoltivě na konci lodyhy a jejich větví. Lůžko úborů je štětinkaté a odstálé. Zákrovní listy mají dlouhé trny. Květy jsou červenofialové, zřídka bílé. Plody jsou nažky, mají chmýří složené z chloupků, pos tranách brvitých. Rostlina kvete od července do září.
Ostropestřec je prastará léčivá rostlina, která byla oblíbená zejména v 16. století.

Původ:
Ostropestřec pochází ze Středomoří.

Výskyt:
U nás se rostlina pěstuje v selských zahradách, někdy roste divoce na návsích, rumištích a kamenitých stráních.

Používaná část:
Používá se semeno.

Sběr:
Semeno se sbírá krátce po dozrání. Sbírají se celé chmýřité hlavice, odřežou se a v suchých vzdušných prostorách se uloží k úplnému dozrání. Pak se semena vymlátí.

Použití:
Ostropestřec obsahuje hlavně chemicky blíže nedefinovatelnou hořčinu, dále silici, flavony a biogenní aminy. Účinné látky jsou bezprostředně pod osemeněním, a proto se užívá semeno se slupkou. Zvyšuje tvorbu žluči, příznivě ovlivňuje činnost jater, působí protihorečnatě a tlumí činnost sympatiku. Užívá se jako choleretikum a sedativum vnitřně v prášku nebo v nálevu při žloutence, posthepatickém syndromu a cholecystopatiích, při žlučníkových kaméncích a při akutních i chronických zánětech jater a cirhozách. Pomáhá také při všech parenchymatózních poruchách jater, kde drogu podáváme jako podpůrný prostředek ke správné dietě a chemoterapii. Zevně se užívá při hemoroidech, křečových žilách a bércových vředech.
Sušené květy uřezávené před rozkvětem, slouží jako dekorativní rostliny do trvalých kytic.