Detail

Popis

---

Orsej jarní je vytrvalá rostlina dorůstající výšky až 25cm. Má svazčitý kořenový systém, kořeny ale během zimy kyjovitě ztloustnou. Hlízovité kořeny umožňují rostlině objevit se každý rok na jaře.

Lodyha je poléhavá, větvená, s velkým množstvím lesklých srdčitých listů. Jasně žluté květy vyrůstají jednotlivě na dlouhých stopkách a kvetou po celý březen, duben a květen. Koncem května rostlina opět zmizí a objeví se znovu až v příštím jaru.

Jméno „Ficaria“ je odvozeno od latinského „ficus“, což znamená „fík“, hlízovitě ztlustlé kořeny orseje totiž připomínají plody fíkovníku.

Ve staré angličtině se orsej nazýval „ pilewort“, protože se běžně používal k léčení hemoroidů.
Pro Kelty byl orsej zase jinak pozoruhodnou rostlinou a to proto, že se otevírá podle toho, zda svítí nebo nesvítí slunce.

Původ:
Orsej jarní pochází z Británie, rozšířila se také do Severní Ameriky. Roste na vlhkých místech, v lužních a vlhkých lesích, na travnatých březích potoků i řek a na vlhkých loukách. Někdy roste i na sušších stanovištích, pokud jsou dostatečně zastíněná.

Pěstování:
Orsej jarní vysazujeme během podzimu nebo brzy na jaře přímo na místo trvalého růstu. Během prvního roku rostliny obvykle nekvetou, někdy se velmi rozrůstají a mohou se tak stát obtížným plevelem.

Množení:
Orsej jarní je možné množit hlízovitými kořeny, které sebereme koncem léta nebo brzy na podzim.

Sběr:
Sbírají se celé rostliny v době květu, dobře se usuší a uloží v dobře těsnících nádobách.

Použití:
Orsej je možné použít k léčbě hemoroidů a křečových žil. Mohou se z něj připravit léky ve formě vodního výluhu, masti nebo placky, a přímo je aplikovat na postižená místa. Někdy je lepší připravit malé čípky, a to zahříváním rostliny s parafínem tak dlouho, až se do něj těkavé silice vstřebávají. Potom se parafín přecedí přes kousek gázy a po ochlazení vytvaruje do tvaru čípků.

Nařezané a usušené květy bylo zvykem přidávat do kadidel k uctění slunce. Orsej byl také rostlinou jasnovidců.