Detail

Popis

---

Levandule lékařská je stálezený, přezimující, víceletý keřík, odolný vůči mrazu. Dorůstá výšky 60 -90cm.

Je to dekorativní rostlina, která nádherně voní. Římané ji rozšířili po Evropě, odedávna se uplatňovala v kosmetice. Její jméno je odvozeno od latinského „ lavare“ – prát.
Existuje 21 druhů levandule a velký počet kříženců. Barva levandule sahá od fialové až po bílou.

Levandule lékařská slouží k získání vysoce kvalitního éterického oleje. Levandule širokolistá ( Lavandula latifolia,L. spica) se přidává do čistících přípravků, protože je účinná proti bakteriím a plísním. Kříženec zvaný „ Lavandin“ ( Lavandula hybrida) je výnosnější než levandule lékařská a pěstuje se ve velkém pro průmyslové využití na levandulových polích v jižní Francii.

Levandule lékařská má hranatý, zelený stonek, který druhým rokem dřevnatí. Listy jsou šedozelené, úzké, po rozemnutí silně voní. Sušené květy si dlouho uchovávají vůni. Semena z odkvetlých květů jsou drobná tmavě hnědá.

Čeleď:
hluchavkovité

Použití:
Dnes je levandule stále velmi oblíbená. Dříve se její květy sypaly na podlahu, aby to v domě lépe vonělo a odpuzovalo hmyz. Dnes se látkové pytlíčky plní levandulovými květy a vkládají se do prádelníku.

V aromaterapii se levandule používá hlavně pro své uklidňující a antiseptické účinky. Doporučuje se při depresivních náladách, bolestech hlavy, stresu, celkové tělesné zchvácenosti a stresu Pomáhán také při pohmožděninách a bodnutí hmyzem. Pro dobrý spánek můžeme na polštář kápnout jednu kapku levandulového oleje. Levanduli nesmějí užívat diabetici, kteří si injekčně aplikují inzulín.
Kandované květy levandule se používají ke zdobení dortů a moučníků. Čerstvé květy zjemní zmrzlinu.
Levandule se krásně vyjímá v kytici sušených květů. V zahradě vytváří ozdobné obruby záhonů.

Pěstování:
Levandule vyžaduje slunné a otevřené stanoviště, lehkou, písčitou, vápenatou půdu dobře propouštějící vodu. Každé tři až čtyři roky starou rostlinu nahradíme novou.

Množení:
Semena vyséváme v létě a na podzim, nebo rostlinu množíme řízkováním v dubnu a květnu.

Sklizeň:
Sklízíme v červnu a červenci, po rozvinutí prvních květů, sušíme zavěšenou v malých svazcích. Pod ně umístíme papírové kornouty, do kterých suché květy opadávají. Kvetoucí stonky můžeme sušit také položené na prkénku.