Zpět na seznam

Dochan psárkovitý

Pennisetum alopecuroides

Foto: Dochan psárkovitý
Detail
Kategorie Trávy
Výška rostliny do 90 cm
Tvary rostliny klas
Barvy listů zelená
Typy listů listnaté, opadavé
Měsíce kvetení Srpen, Září
Požadavky rostliny slunce, vlhko, propustné půdy, nenáročné, humózní půdy, zimní pokrývka
Použití rostliny do vázy, solitéra, skupinové výsadby
Popis

Rostliny rodu Pennisetum jsou jednoleté i vytrvalé trávy, které rostou v subtropických i tropických oblastech na obou polokoulích. Nejvíce jich roste v Africe a Jižní Americe. Známe více než 50 druhů. Jejich listy raší velmi pozdě, květenství je štětinovitý lichoklas, na přímých, až dřevnatých stéblech. Lichoklasy se v době zralosti většinou rozpadají. Rostliny kvetou od června do října. Mnohé druhy jsou v tropech hospodářsky významné plodiny. Ze zahradnického hlediska má u nás význam jen několik málo druhů.

V kultuře je několik kultivarů australského i japonského typu dochanu. Listy jsou svěže zelené, velké až 70cm. Raší velmi pozdě, mají nižší vzrůst a kvetou na přelomu srpna a září, na bohatě chlupatých stéblech asi 90cm vysokých. Husté a huňaté, 10 -15cm dlouhé a měkce štětinaté lichoklasy se štětinami dlouhými až 2cm jsou velmi dekorativní a ozdobné i v zimě.

Známe více kultivarů, některé se ale u nás pěstují je vzácně. Kultivar ´Casian´ dosahuje v květu výšky až 80cm, kvete v srpnu, lichoklasy jsou světle hnědé s tmavším hnědým žíháním, listy se na podzim zbarvují zlatě s červeným nádechem.

Kultivar ´Hameln´ má trsy listů nižší a husté, půlkulaté, listy tmavší, šedozelené. Kvete od konce srpna a začátku září. Květní stébla jsou vysoká až 70cm, vzpřímená nebo vějířovitá, lichoklasy jsou menší, nahnědlé. V říjnu jsou trsy žlutozelené až oranžovorezavě melírované, konce listů jsou načervenalé.

´Little Bunny´ je kultivar americké selekce, velmi nízký, trsy jsou v květu vysoké jen 40cm. Vznikl výběrem ze semenáčů ´Hameln´, pro svou výšku je velmi cenný.

Kultivar ´Japonicum´ tvoří vytrvalé, bohaté a husté trsy tenkých. Svěže zelených, tuhých, drsných a řezavých listů vysokých až 70cm, na konci lehce převisajících, které jsou hlavní ozdobou rostliny. Raší pozdě, až koncem května, plné výšky dosahuje až koncem července. Kvete až koncem září, mezi listy a často nestačí vykvést do plné krásy. Jen při dlouhé a teplém podzimu, při dostatku vláhy a živin rostliny úplně vykvetou. Lichopkasy jsou světle šedé, huňaté, s bílou štětičkou na vrcholu. Koncem října se trsy zbarvují žlutozeleně.

Čeleď:
Poaceae - lipnicovité

Původ:
Druh pochází z Austrálie, východní Asie, Číny, Japonska, Koreje. Podle původu se rostliny liší velikostí i nároky. Australské jsou nižší a u nás odolnější, japonské vyšší, později kvetou a jsou choulostivější.

Pěstování:
Rostlina vyžaduje propustnou a výživnou půdu, v těžkých a vlhčích půdách je nutná drenáž, chráněné polohy, plné slunce ale ne sucho. V prvním roce po výsadbě je nutná zimní přikrývka, v příliš tuhých nebo vlhkých zimách může vymrzat. Rostliny je dobré hnojit, po 5 -6 letech rozdělit, protože staré trsy méně kvetou. Listy se odstraňují na jaře.

Množení:
Množíme dělením trsů na jaře nebo výsevem semen, pro klíčení vyžadují vyšší teplotu a stálou vlhkost, substrát nesmí vyschnout.

Použití:
Je to typická záhonová tráva vhodná pro solitérní výsadbu nebo jen v malých a řídkých skupinách po 3 -10 kusech, společně s liliemi, mečíky, chryzantémami apod. do stepních partií s ostatními trvalkami. Květenství sklizená na počátku metání a preparovaná glycerinem je možné sušit.
Nové fotografie rostlin